|
|
Znalost sester pracujících na dětských odděleních v ošetřování střednědobých cévních vstupů
Müllerová, Julie ; Hromádková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Průšová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování a prozkoumání znalostí sester v ošetřování střednědobých cévních vstupů zavedených pediatrickým pacientům. Cílem práce bylo na základě dotazníku zjistit míru vědomostí sester v jednotlivých typech střednědobých katétrů a míru znalostí ošetřovatelských postupů souvisejících s katétrem. Teoretická část práce zahrnuje pediatrická anatomická specifika, obecnou charakteristiku cévních vstupů, konkrétně popsané typy střednědobých žilních vstupů a ošetřovatelskou péči o tyto katétry. Empirická část prezentuje utříděná data ve formě přehledů tabulek a výsečových diagramů, která jsou následně porovnána s hypotézami orientovanými na věk, délku praxe, pracovní zařazení a specializovanou způsobilost respondenta v oblasti intenzivní péče. Metodika šetření spočívala v distribuci strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce ve formě didaktického testu sestrám pracujícím na dětských odděleních Fakultní nemocnice v Motole. Zkoumaný vzorek se skládal ze 76 respondentů. Prostřednictvím dotazníkového šetření byl zjištěn statisticky významný rozdíl u tří položek v závislosti na pracovním zařazení respondentů ve prospěch respondentů pracujících na jednotkách intenzivní péče. Dále se procentuálně prokázala hlubší znalost PICC oproti znalostem midline katétru, znalost správnosti...
|
|
|
Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
Hromádková, Jaroslava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou optimální volby žilního vstupu pro každého hospitalizovaného nemocného na standardním interním lůžkovém oddělení. Zavedení cévního vstupu musí být pro nemocného bezpečné a musí umožňovat splnění všech cílů, pro které byl indikován. V posledních letech se kromě periferních žilních kanyl a netunelizovaných centrálních žilních katétrů dostává do každodenní praxe zavádění midline katétrů a PICC. Zavádění a využívání cévních vstupů je spojeno s komplikacemi, které mohou nemocného ohrozit. Správná volba cévního vstupu již při přijetí může pacientům přinést benefit v podobě snížení komplikací. Cíl: Cílem magisterské diplomové práce bylo prokázat, že využití nových druhů cévních vstupů má vliv na snížení výskytu komplikací souvisejících s cévními vstupy. Metody: K dosažení cíle byla využita kvantitativní metoda sběru dat pomocí vytvořených sběrných protokolů. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2017 do února 2018 na dvou standardních odděleních Interní kliniky FN Motol. Výsledky: Sledováno bylo celkem 350 cévních vstupů (271 PŽK, 54 midline katétrů, 35 PICC) u 187 hospitalizovaných pacientů. Analyzován byl výskyt komplikací, průměrná doba zavedení a důvody odstranění jednotlivých cévních vstupů. U PŽK byla komplikace ve 101 případech na 1000...
|
|
|
Význam nutričního skóre u pacientů se zavedeným PICC nebo Midline katétru
Pavelková, Kateřina ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Bratová, Andrea (oponent)
Bakalářská práce s názvem ,,Význam nutričního skóre u pacientů se zavedeným PICC nebo Midline katétrem" se zaměřuje na význam nutričního stavu a přítomnosti komplikací žilního vstupu - Midline katétru nebo PICC. Hlavním cílem naší práce bylo zhodnocení významnosti vztahu mezi nutričním dotazníkem NRS2002 a četností komplikací u vybraných žilních vstupů. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce obsahuje výběr poznatků související s řešenou problematikou, nutriční stav a jeho zhodnocení, malnutrice, nutriční screening, PICC a Midline katétr - indikace a kontraindikace, zavedení, komplikace, specifika ošetření. Stručná pozornost je věnována PICC týmu. Data pro empirickou část byla sbírána na pracovišti Cévních vstupů a Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol. Samotná empirická část obsahuje metodiku práce, charakteristiku vzorku respondentů, organizaci šetření a zpracování dat. Sledování se zúčastnilo celkem 206 nemocných, ve věkovém rozmezí od 26 do 98 let, průměrného věku 72±13,2 let a mediánu 74 let. Pro bakalářskou práci byla zvolena kvantitativní průzkumná metoda dotazníkového šetření. Výše uvedená metoda sleduje všechny proměnné, které jsou uspořádané a měřitelné. Data týkající se zavedení žilního vstupu a jeho sledování byla zaznamenána do tabulky v programu Excel...
|
|
|
Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
Hromádková, Jaroslava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou optimální volby žilního vstupu pro každého hospitalizovaného nemocného na standardním interním lůžkovém oddělení. Zavedení cévního vstupu musí být pro nemocného bezpečné a musí umožňovat splnění všech cílů, pro které byl indikován. V posledních letech se kromě periferních žilních kanyl a netunelizovaných centrálních žilních katétrů dostává do každodenní praxe zavádění midline katétrů a PICC. Zavádění a využívání cévních vstupů je spojeno s komplikacemi, které mohou nemocného ohrozit. Správná volba cévního vstupu již při přijetí může pacientům přinést benefit v podobě snížení komplikací. Cíl: Cílem magisterské diplomové práce bylo prokázat, že využití nových druhů cévních vstupů má vliv na snížení výskytu komplikací souvisejících s cévními vstupy. Metody: K dosažení cíle byla využita kvantitativní metoda sběru dat pomocí vytvořených sběrných protokolů. Výzkumné šetření probíhalo od listopadu 2017 do února 2018 na dvou standardních odděleních Interní kliniky FN Motol. Výsledky: Sledováno bylo celkem 350 cévních vstupů (271 PŽK, 54 midline katétrů, 35 PICC) u 187 hospitalizovaných pacientů. Analyzován byl výskyt komplikací, průměrná doba zavedení a důvody odstranění jednotlivých cévních vstupů. U PŽK byla komplikace ve 101 případech na 1000...
|
host ::
RSS.